Rozhovor s laktační poradkyní: Když dítě správně kojíte, dudlík není potřeba

Dnes bych se s vámi chtěla podělit o rozhovor s mou kolegyní homeopatkou a laktační poradkyní MUDr. Lucií Barákovou, která mi zodpověděla některé často kladené dotazy maminek týkající se kojení.

Lucko, jak ses vlastně od chirurgie v nemocnici dostala k laktačnímu poradenství a alternativním terapiím? Co tě k tomu vedlo?

Prostě to přinesl život. Šestinedělí s první dcerou bylo velmi náročné. Hodně plakala, skoro nespala a moc nepřibírala. Pediatr to přičítal špatnému kojení a museli jsme dokrmovat umělým mlékem. Nakonec se ukázalo, že se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka. Když jsem pak čekala druhou dceru, udělala jsem si kurs pro laktační poradkyně. Chtěla jsem pomáhat maminkám, které mají problémy s kojením a pediatr jim neumí poradit, stejně jako tenkrát mně. U druhé dcery se do týdne po porodu také objevila stejná alergie, ale to už jsem měla správné informace i svoji zkušenost, ihned jsem zahájila bezmléčnou dietu a kojila jsem ji skoro do tří let, umělé mléko neměla nikdy. Tak to byla moje cesta k laktačnímu poradenství.

Proč právě homeopatie?

Po pravdě – nebyla to jen homeopatie, ale i tradiční čínská medicína, ajurvéda, psychosomatika, aromaterapie a bylinky. Co ale všechny spojuje, je pohled na člověka jako celek, nikoli jen na diagnózu vytrženou z kontextu. A to byla asi nejtěžší věc – přehodnotit, že dnes tak vyzdvihovaná moderní západní medicína má v sobě řadu „trhlin“ a ne všechny její názory a postupy jsou správné. Moje volba nakonec padla na homeopatii.

S čím se na tebe čerstvé maminky nejčastěji obrací?

 Bohužel musím konstatovat, že minimálně polovina případů je jako přes kopírák, stále tytéž problémy. Nemám mléko a paní doktorka nám doporučila dokrm umělým mlékem, mám ploché bradavky a v porodnici mi dali kloboučky, mám trhlinky na bradavkách nebo zatvrdlá prsa a podobně. Je to ale stále o tom samém – maminky nedostanou správné informace o kojení ani od svých maminek ani v porodnici ani od pediatrů. Jsou propuštěny po pár dnech z porodnice a jsou najednou na všechno samy. A pokud kojení nejde přirozeně samo, miminko je nespokojené nebo nastanou komplikace, je to pro maminky hodně psychicky náročné období. A proto jsou tu laktační poradkyně…

Jak probíhá taková návštěva laktační poradkyně u maminky doma?

Obvykle mi maminky zavolají a řeknou, jaký problém by chtěly řešit. Domlouváme se na co nejbližším termínu. Přijedu za maminkou domů, povídáme si o jejím kojení a obtížích, snažím se zjistit, co je příčinou. Také se podívám, jak probíhá kojení a případně upravujeme to, co se nedaří. Důležitou součástí je i povídání o kojení. Vysvětlím mamince základy kojení, aby se jí poskládal celkový plastický obrázek a pochopila co, jak a proč dělat. Také si říkáme, jak zvládnout běžné kojící obtíže – zatvrdlinky v prsou, trhlinky na bradavkách, jak zvýšit tvorbu mléka a podobně. Zkrátka, aby si maminky dokázaly co nejvíce pomoci samy.

Existují nějaké alternativní způsoby dokrmování?

Ano. A jsou doporučovány u miminek, které ještě chceme kojit. Pití z dětské lahve ani dudlík vhodné nejsou, miminko má při nich jinou techniku sání. Jsou sice děti, které zvládají kojení i lahev dohromady a nemají s tím problém. Pak jsou ale děti, které začnou kojení odmítat, protože pití z lahve je snazší. Dopředu nevíme, jak to bude, a bylo by škoda o kojení přijít. Alternativně můžeme dokrmovat buď stříkačkou po prstu, lžičkou, kádinkou a jsou i další způsoby.

Jaké bývají nejčastější důvody, proč děti odmítají kojení?

Kojeneckou lahev jsem již zmínila. Dále to bývá dudlík. Dudlík má většina z nás tak nějak automaticky spojený s miminkem. Tak to ale vůbec nemusí být. Když je miminko správně kojeno, tak jak chce, jeho potřeby jsou naplněny a dudlík vlastně ani není potřeba. Kojení, to není jen zdroj potravy, to je i pocit bezpečí v maminčině náruči a může to být i místo pro klidné usnutí. Spokojené miminko dudlík nepotřebuje, můžu to potvrdit i z vlastní zkušenosti se svými dětmi. Neodmítám dudlík úplně, občas se určitě dát může, ale ne aby ho mělo miminko v puse celý den.

Jinak důvodů, proč děti odmítají prso, může být asi dvacet a těžké je to zjistit, protože nám to ještě mimča neřeknou – každopádně mezi nejčastější patří příliš nalitá prsa, růst zoubků nebo změna chuti mléka po opětovném nástupu menstruace.

Existují obecná doporučení, jak dlouho kojit a kdy přestat?

Miminko by mělo být výhradně kojeno do půl roku, pak se začnou zavádět příkrmy. A co se týče horní hranice, to je hodně individuální. Obecně se ale doporučuje alespoň do dvou let. Lze i déle, záleží na mamince. Každopádně čím déle, tím lépe pro maminku i miminko. S délkou kojení se snižuje riziko rakoviny prsu, pro děti jsou to benefity hlavně v lepší imunitě, lepší psychické pohodě a do budoucna v prevenci obezity, diabetu a podobně.

Co obvykle doporučuješ na záněty prsu nebo bolestivé bradavky?

Zánět prsu vyžaduje kombinaci několika opatření – především je důležité zjistit, proč k němu došlo. Obvykle bývá příčinou nesprávné kojení – technika nebo frekvence kojení. To se musí upravit nejdříve. Je to vlastně i prevence opakování zánětu v budoucnosti. Důležité je prsa často vyprazdňovat – kojením nebo odstříkáváním. Pomáhá i obklad z tučného tvarohu, který vytahuje zánět z prsu. A také studené obklady ke zmírnění zánětu i bolestivosti. Homeopatikum volíme podle charakteru zánětu. Nejčastěji to jsou Belladonna, Phytolacca, Apis nebo Bryonia. Při zhoršení zánětu nebo když se vyskytnou celkové příznaky jako teplota, slabost a podobně, určitě doporučuji kontaktovat buď laktační poradkyni nebo rovnou lékaře, obvykle gynekologa.

Bolestivé bradavky jsou sice méně závažné než zánět prsu, ale často jsou jednou z jeho příčin. Proto je důležité opět se věnovat technice i frekvenci kojení. Prevencí je i časté „větrání“ prsů, protože teplo a vlhko prasklinkám bradavek nahrává. Pomáhá také si po každém kojení rozetřít trochu mateřského mléka na bradavky, je velmi hojivé. Dobré jsou také hydrogelové polštářky, měsíčková mast, Purelan, Bepanthen a podobně. A samozřejmě homeopatika, opět volíme dle charakteru obtíží, nejčastěji je to Calendula nebo Castor equi.

Navrhuješ i nějakou speciální výživu při kojení nebo byliny pro zvýšení laktace?

 Speciální dieta není při kojení potřeba. Výjimkou jsou alergie u miminka. Stejně tak, pokud miminko trpí zvýšeným množstvím větrů a bolí ho bříško, je vhodné v prvních měsících omezit nadýmavé potraviny jako je cibule, česnek, brokolice, hrušky a podobně. Nepřehánějme to ani s citrusy nebo kořeněným jídlem, mohou být dráždivé. Rozhodně ale neomezujme vše, co se kde dočteme, vždy je potřeba vypozorovat, co přesně miminku nedělá dobře.

Je také potřeba dodržovat pitný režim. Neznamená to ale, že budeme pít najednou hektolitry tekutin denně. Stačí, když si před každým kojením dáme skleničku nebo hrneček tekutiny. Nejlépe vody, ale i kojícího čaje, minerálky. Bylinky na podporu kojení jsou v kojících čajích, nejčastěji kmín, anýz, fenykl a další. Pozor, kojení snižují hlavně máta a šalvěj.

Prozradíš nám některé mýty o kojení, se kterými se často setkáváš?

Nejčastější mýtus je, že se má kojit po třech hodinách. Je to nesmysl, u většiny maminek takováto frekvence vede časem k omezení tvorby mléka, přidání dokrmu umělým mlékem a ukončení kojení. Kojit by se mělo podle potřeb miminka, naučit se je vnímat a správně na ně reagovat.

Dalším mýtem jsou „ploché bradavky“, kvůli kterým řada maminek odchází z porodnice se silikonovými kojícími kloboučky. Opravdu plochých bradavek jsem za svou praxi viděla jen pár. Většinou maminky dostanou kloboučky, když jim kojení nejde, místo aby se jim v porodnici věnovali a naučili ji správně kojit. Mýtů je však celá řada, vydaly by na celý další článek.

Kde tě maminky mohou kontaktovat nebo si přečíst více o kojení?

Během května budou spuštěny moje nové webové stránky www.jakkojit.cz. Tam najdou maminky základy kojení, rady a tipy i kontakty na mě. Tak ať se kojení daří!

Lucko, děkuji ti za milý rozhovor a ať máš hodně spokojených maminek i miminek. 🙂